Dne 22. prosince, jsme se zúčastnili hned dvou závodů, a to jak na “domácí půdě” v Ostravě, tak i v Opavě.
Vánoční běh v Opavě v retro duchu, který se už vídá jen zřídka - 4,7 km
Než se pustím do psaní, je nutno podotknout, že startovné na místě bylo jen symbolických 50 korun.
Den pro mě započal našim příjezdem do Opavy na místní Vánoční běh a už při prezentaci se nedalo přehlédnout, že závod atmosfericky působí trochu jako “stará škola”, v tom pozitivním slova smyslu, řekl bych. Technologie byla nahrazena papírem a tužkou, cílová kamera dobrovolníky se stopkami a místo startovních čísel jsme dostali malé papírky s číslem, které se při doběhu odevzdávaly. Nebyl to asi šálek čaje pro každého, ale ta pokora závodu byla něco, co jsem si osobně docela užíval. Bylo to jako se vrátit do minulosti, byť to nejspíše nebyl úmysl.
Na závod jsem se za náš oddíl vypravil společně s Davidem Dočkálkem, se kterým jsme se i vydali na příjemný kecací rozklus po části tratě, za který jsem byl rád. Nejen kvůli uvolnění z předzávodního stresu, ale mimo jiné jsme také navnímali nevyhnutelný protivítr, což bylo v závodě klíčové. Také jsme si uvědomili, že se na otočce v půli závodu směr větru obrátí, a začne nám spíše přát. Zmoudřeli jsme - alespoň tedy v běhu. Časem snad i v jiných oblastech života.
Když pán zvolal “Start!” a my jsme konečně vyrazili, opravdu tomu tak bylo. Běželi jsme proti větru, který byl znát a krotil ten startovní “přepal”, který máme při startu rádi, a v cíli na něj svedeme všechny své životní a vztahové potíže.
Protivítr se nás dle očekávání držel polovinu závodu a s respektem vůči němu jsem běžel ve střední skupince. Když však vítr ustál, podařilo se mi probojovat o několik pozic dopředu. Vedoucí skupinka byla beznadějně přede mnou, za sebou jsem však neustále slyšel cizí pár bot a bylo mi jasné, že se s tím zvukem asi budu muset naučit žít. Do toho však najednou cítím podezřele volnou levou nohu, podívám se dolů a…
Dopr …
Jo, zase, tkanička. Naštěstí jsem neskočil na bramborové pozici, abych to až tak prožíval. :D
Doběhl jsem do cíle a jak je mi zvykem, hned jsem šel podpořit kamarády na trati. David Bíbrlík někde mihnul, než jsem ho zaregistroval, ale stihl jsem našeho Davida. Ten vyběhl ze zatáčky před cílem s nějakým mlaďochem, který byl snad deset kroků před ním. Společně se vydali do cílového sprintu, kde jej doběhl a téměř i přesprintoval, což se bohužel nestalo kvůli tomu, že na chvíli vypovědělo koleno. Velký respekt k jeho rychlosti každopádně, někteří sprintéři rychlostně nestárnou.
Naše časy:
David Dočkálek: 19:53
Míla: 17:02 5. místo
Vánoční kros v Bělském lese - 6 km
Po odjezdu z Opavy jsme zamířili rovnou na Vánoční kros v Bělském lese podpořit známé a pokusit se přispět k dobré nedělní náladě, stihli jsme však i pozávodní vyhlášení.
Závodu se zúčastnila Petra Pastorová a v ženách s přehledem vyhrála v čase 0:22:36,8 a také Patrik Pastor, který se na čtvrtém místě celkově umístil v čase 0:20:12,9.
Závodní den pak skončil hromadným objetím.
